Polyporus

Polyporus (Polyporus umbellatus, Grifola umbellatus, choroš oříš, Zhu Ling) je dřevokazná chorošovitá houba, která roste na kořenech zdravých listnatých stromů, ale také na poraněných či mrtvých kmenech a pařezech. Nejčastěji ji lze najít na dubech, habrech a bucích. Plodnice této houby vyrůstá z hlavního třeně, který se větví do mnoha „malých nožek“, z nichž vyrůstají drobné, pravidelné a dovnitř vmáčklé kloboučky. Celá plodnice tak může dosahovat průměru přes 50 cm.

Polyporus se vyskytuje v mírném pásmu – v Severní Americe, Evropě i Asii, včetně České republiky, zejména v Polabí, jižních Čechách a na Moravě. Kvůli vysoké poptávce se dnes pěstuje i komerčně. Vědecky byl Polyporus popsán v roce 1801 mykologem Ch. H. Persoonem, který jej pojmenoval Boletus umbellatus. Do rodu Polyporus byl přeřazen v roce 1821 švédským mykologem E. M. Friesem. V Asii byl však znám již před více než 2500 lety a záznamy o jeho užívání pocházejí ze spisů z doby dynastie Han (Shen Nong Ben Cao Jing, Zhong Hua Ben Cao, Ben Cao Gang Mu).

O Polyporu

Polyporus je poměrně vzácná houba z čeledi chorošovitých, která je v Česku považována za zranitelný druh (stupeň ohrožení dle Červeného seznamu IUCN). V tradiční čínské medicíně se využívá především pro schopnost odvádět z organismu Shi (vlhkost), která se často hromadí v těle – typicky kolem kotníků, prstů rukou nebo v obličeji. Stejně jako ostatní vitální houby podporuje Wei Qi (obrannou energii).

Polyporus obsahuje řadu bioaktivních látek, včetně vitamínů, minerálů, beta glukanů, ergosterolů (polyporusterony A–G), ergostenonů, steroidů, antrachinonů, nukleosidů a D-manitolu.

Náš Polyporus pochází z ekologicky čistých oblastí severovýchodní Číny, kde roste v optimálních podmínkách bez použití pesticidů či jiných škodlivých látek. Díky náročnému způsobu sběru z kořenů stromů ve volné přírodě se řadí mezi nejdražší vitální houby.